Je s podivem, jak krátkou mají lidé paměť. Média jsou si toho dobře vědoma, stejně jako vlády a jiné organizace. To, co se dnes děje nejen v oblasti Iráku, ale také v Sýrii a dalších oblastech blízkovýchodního regionu, bylo předpovězeno americkým politikem již v roce 1991. Tedy před více než 20-ti lety . . .
Operace Pouštní bouře, která nakonec vedla k osvobození Kuvajtu, se Američanům bezesporu povedla. Okamžitě následovaly otázky, proč se nepokračovalo dále, až do Baghdádu, centra všeho zla. Dle některých zdrojů, se k problematice Dick Cheney vyjádřil už v roce 1991 pro ABC News, ovšem originální vyjádření prostě chybí. Proto následující přepis není hodnověrně potvrzen, nicméně je zajímavý:
"Myslím si, že prezident by měl moc dobře vědět, kdy americké vojáky do války posílat a kdy ne. V Iráku by naši vojáci doslova zabředli v mnohaleté občanské válce. Jakmile získáme Baghdád, co bude dál? Komu dáme moc? Koho chceme dosadit do vlády? Sunity? Šiíty? Nebo Kurdy? Bude to sekulární vláda, sledující linii strany Ba´ath? Nebo to bude fundamentálně islámistické uskupení? Nemyslím si, že by Spojené státy chtěli pokládat další oběti z řad našich vojáků ani si nemyslím, že by chtěly přijmout zodpovědnost za vládu v Iráku. Nemá to vůbec žádný smysl."Asi nejpůvodnější zdroj, dohledatelný na internetu, je na serveru al-jazeera. Já osobně nevidím důvod, proč by to neřekl. V podstatě kdokoliv, kdo problematice regionu rozumí by okamžitě dal tomuto muži za pravdu. Ostatně následky pozdější americké invaze jeho slova pouze potvrzují. Region se utápí v čím dál větších problémech a řešení je jaksi v nedohlednu. Ale to už odbočujeme.
D. Cheney se totiž veřejně k této problematice vyjádřil ještě o pár let později, v roce 1994. 15. dubna 1994 uvěřejnila televizní stanice C-Span rozhovor, ve kterém D. Cheney své pochyby o úspěchu americké intervence zopakoval.
U jeho druhého prohlášení již není třeba o nějaké hodnověrnosti pochybovat. Existuje spousta dostupných videí, navíc, ačkoliv se Cheneymu rozhodně později už nehodilo, nikdy ho nepopřel. Proč taky, stačilo, aby se na něj zapomnělo. Lépe řečeno, než odporovat, je lepší prostě to vůbec nepřipomínat. Taktika vyšla. Pro zájemce - kompletní video s názvem Život a kariéra Dicka Cheneyho je k vidění na webu C-Span.
Později totiž názorově zcela obrátil. Ano, byl to právě Dick Cheney, kdo stál u zrodu velkého plánu "Války proti Teroru". Co ho k tomu vedlo není jisté. Ale je jisté, že si byl moc dobře vědom, co zásah vojsk NATO v regionu způsobí. A muselo jít o hodně, když se do toho s Bushem naplno pustili.
Jak vidíme dnes, stalo se přesně to, co D. Cheney před dvaceti lety předpovídal. Blízkovýchodní region se zmítá v obrovské krizi. Sýrie se již dva roky topí v občanské válce, v celém regionu operuje skupina ozbrojenců ISIS/L, Kurdové se přiklánějí pokaždé k někomu jinému ve snaze rozšířit a stabilizovat svůj samouznaný stát, Izrael spustil pozemní operace v Gaze, kde naopak Hamás navyšuje teror na civilním obyvatelstvu. . . .
Cui bono? Kdo ví, na to odpoví historikové za 50, možná více let. Co je ale důležité pro nás? Že je třeba pamatovat si, co kdo říká, případně si to dohledat. Člověk je následně o dost méně překvapený. Spíše bych řekl, že údiv velmi rychle vystřídá naštvanost. Ale v našich "demokratických" státech určujeme směřování zahraniční politiky my všichni. Možná bychom si toho mohli začít opravdu více všímat.
Jak vidíme dnes, stalo se přesně to, co D. Cheney před dvaceti lety předpovídal. Blízkovýchodní region se zmítá v obrovské krizi. Sýrie se již dva roky topí v občanské válce, v celém regionu operuje skupina ozbrojenců ISIS/L, Kurdové se přiklánějí pokaždé k někomu jinému ve snaze rozšířit a stabilizovat svůj samouznaný stát, Izrael spustil pozemní operace v Gaze, kde naopak Hamás navyšuje teror na civilním obyvatelstvu. . . .
Cui bono? Kdo ví, na to odpoví historikové za 50, možná více let. Co je ale důležité pro nás? Že je třeba pamatovat si, co kdo říká, případně si to dohledat. Člověk je následně o dost méně překvapený. Spíše bych řekl, že údiv velmi rychle vystřídá naštvanost. Ale v našich "demokratických" státech určujeme směřování zahraniční politiky my všichni. Možná bychom si toho mohli začít opravdu více všímat.
Žádné komentáře:
Okomentovat